Pojem angina pectoris nemá s infekčním typem zánětu krčních mandlí nic společného. Označuje postižení cév srdce, které jsou zúžené a nedostatečně prokrvují srdeční svalovinu. Při zvýšené námaze tak lidé s tímto onemocněním trpí nepříjemnými příznaky ve formě dušnosti, tlaku na hrudi, pícháním v oblasti srdce, nevýkonností. Základní rozdělení je na:
- Stabilní angina pectoris – která se vyskytuje u lidí opakovaně, se stejnými symptomy a po stejné zátěži. Tito lidé jsou léčeni léky, nejčastěji nitroglycerínem, který si aplikují v případě potíži.
- Nestabilní angina pectoris – objeví se náhle anebo vznikne změnou potíži u pacientů trpících stabilní anginou pectoris. Například pacienti, kteří běžně vyběhnou bez potíží několik pater, se najednou začnou zadýchávat už po několika schodech. Lidi s tímto typem anginy pectoris je třeba hospitalizovat, protože hrozí rozvoj infarktu myokardu.
Jaký je rozdíl mezi infarktem myokardu a anginou pectoris? Zatímco infarkt znamená, že některá z koronárních cév byla uzavřena a část srdeční svaloviny podléhá nekróze, angina značí, že myokard nedostává dostatečné množství kyslíku, ale k nekróze dosud nedochází.
Pacienta s prvým projevem anginy pectoris (popřípadě při změně charakteru dosavadních potíží) je potřeba léčit za hospitalizace. Nejčastěji se u všech pacientů doporučí koronarografie – vyšetřovací metoda, při které se zobrazí cévní řečiště srdce. Je to invazivní zákrok a vykonává se bez anestézie. Výhoda tohoto zákroku je v případě diagnostikovaného zúžení možnost pokusit se postižené místo balónkem rozšířit.